"Dobrá a krásná kniha je ta, která plnými hrstmi rozsévá otazníky."  -Jean Cocteau

Srdce na pravém místě aneb jak je těžké mít rozvedené rodiče

4. června 2018 v 10:35 | Daniela |  Zajímavá témata
Zdravím všechny čtenáře mého skromného blogu.
V dnešní době už to spíš vypadá na trend. Kdysi dávno to bylo rouhání. Ano, mluvím o rozvodech, kterých v dnešní době přibylo a které docela komplikují život nejen rozvedenému manželskému páru, ale též jejich jedinému společnému a to dítěti. Sama jsem si v deseti letech prošla touto aférou, která vznikla mezi mými rodiči a úpřimně ještě doteď o devět let později, stále nenastal ten klid jenž by měl být.

Každé dítě z rozvrácené rodiny mě asi dnes pochopí. Stálé měnění svého pobytu. Chvíli u matky a chvíli u otce. Nemůžete si normálně domluvit o víkendu dělat se svými přáteli, protože netušíte zdali druhý rodič nebude zrovna s vámi někam jet. Ještě doteď se to se mnou vozí a to již dva roky nemusím svého tátu navštěvovat (ale kdo by měl to srdce ho opustit, že?) Nejhorší toto období bylo když jsem byla týden na domově mládeže a poté jsem musela na víkend jet k tátovi, kde jsem za prvé neměla žádné přátelé, za druhé žádné soukromí (prosím od svých deseti let u něho nemám svůj vlastní pokoj. Spím na gauči.) a za třetí protože můj otec je občas hloupý tak jsem neměla ani oblečení u něho, takže jsem si jej musela vozit, což znamenalo více věcí do kufru či batohu.

Ani si neumíte představit jaké to je pro dítě když se okolo něho svět najednou změní. Rodiče se většinu času hádají když se vidí a vy si to berete osobně, protože právě kvůli vám se vidějí. Přece jenom to vás otec přivezl domů o deset minut později a proto se s uraženou matkou potkal ve dveřích. To jenom kvůli vám se matka dnes rozhodla vstát o pár minut dříve aby vám připravila snídani, přičežm zapomněla, že dnes bude její exmanžel zvonit u dveří, protože si jde vyzvednout vás. Jak má potom v deseti letech tohle dítě chápat?
Tehdy jsem si to opravdu brala velmi k srdci a dělala jsem ze sebe tu špatnou já. To já jsem si přišla jako rozvračeč naší rodiny a to já jsem si připadala, že jim způsobuji ty hádky. Později jsem pochopila, že musím být ta v tom vztahu rozumnější já. Přestala jsem mamince vyprávět příhody s tátínkem a na druhé straně jsem též zmlka. Všechny moje zážitky s mamkou či tátou jsem té druhé osobě začala vyprávět až na střední škole. To již bylo pět let od jejich odloučení a zjistila jsem, že už si každý žije svůj vlastní život a je jen trochu zvědavý jak se vede jeho bývalé lasce.

Dítě z rozvedené rodiny musí rychle vyrůst a musí být prostě správně vychované, aspoň tak to na mě vždy působilo. Pokud má srdce na pravém místě a trochu rozumu v hlavě, pochopí celou situaci rychleji než rodiče. Dítě, které naopak není správně vychované toho začne využívat. Znám případy rozvodů kdy dítě se svými rodiči manipuluje. Nechá si od jednoho poslat pár peněž, od druhého taky a peníze utratí na něco jiného než slíbil. Nebo chodí k jednomu rodiči a říká: "Maminka mi dneska řekla, že pojedu za odměnu do Francie," a tatínek, který chce svojí bývalou manželku přebít dítěti koupí taky nějaký zájezd. Děti jsou prostě občas zlomyslné.
Já jako dítě jsem pochopila, že pokud chci opět žít svůj klidný život bez vyčítek musím hodně filtrovat a hodně přetrpět. Několikrát do měsíce z tátovi strany slýchám narážky na mamku a několikrát do měsíce z máminy strany slýchám urážky na tátovu hlavu. Je to těžké, ale pokud se člověk naučí filtrovat a snaží se, aby si to nebral za vinu, nakonec se všechno obrátí k lepšímu. Přece jenom ještě před dvěmi lety mezi mými rodiči létali blesky jen co se viděli a dnes spolu dokáží aspoň hodinu vést rozhovor aniž by se hádali. Pokrok je to malinký, ale přesto skvělý...
Vaše Dáda.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bluesovka bluesovka | E-mail | Web | 4. června 2018 v 11:31 | Reagovat

Já nejsem dítě, ale rodič, který se rozvedl a svým dětem rozpůlil rodinu. Nikdy mě to nepřestane štvát, ale oba i s mužem se stále snažíme dát dětem z nás to nejlepší, i když nejsme spolu. Nepomlouváme se, chodíme na společné večeře, trávili jsme i vánoce spolu jako celá rodina. Než přišla manželova nová žena... myslím, že naše holky to vzaly dobře a nemusely běhat od jednoho k druhému. Rozumím ti a přeji, ať se s tím srovnáš.

2 DadaRac DadaRac | 4. června 2018 v 12:34 | Reagovat

[1]: To je skvělý přístup. Kéž by se u nás něco takového zavedlo... Vašim holkám hodně závidím, že měli rozumné rodiče a přáli si jenom blaho dětí :)

3 hrachajdice hrachajdice | 4. června 2018 v 13:17 | Reagovat

Koukám změna desingu , je super :). Já nejsem dítě z rozvedený rodiny, ale chápu, že to bylo asi dost těžký .

4 DadaRac DadaRac | 4. června 2018 v 14:30 | Reagovat

[3]: Trochu jsem si našla čas a rozhodla se věnovat trochu desingu :) jsem ráda, že to stálo za to :)

5 Lucka Lucka | E-mail | Web | 4. června 2018 v 15:47 | Reagovat

Moji rodiče se mají rádi a jsou spolu, tak to asi nedokážu úplně posoudit. Ale jen bych chtěla říct, že i když to s rozvedenými rodiči asi není jednoduché, pořád se mi to zdá jako lepší volba než to, aby spolu byli a hádali se a ničili všechno to hezké, co bylo... Myslím, že jako dítě bys tohle neustálé dusno nesla ještě hůř, než tohle... Což ovšem nevylučuje, že to není nic lehkého, když si to člověk nemá brát. :-)

6 DadaRac DadaRac | 4. června 2018 v 16:23 | Reagovat

[5]: Já jsem ráda, že se rodiče rozvedli, takže rozhodně nelituji toho, že jsou spolu... Spíš mě trápí, že se spolu nedokážou aspoň rozumně domluvit, i když teď už je to lepší :)

7 Lucka Lucka | E-mail | Web | 4. června 2018 v 16:37 | Reagovat

[6]: To chápu, ale třeba to ještě přijde, že si jednou budou moct úplně v pohodě popovídat. :-)

8 Sacharin Sacharin | E-mail | Web | 10. června 2018 v 20:58 | Reagovat

Krásně originálně pojaté TT. Rozvod není nic hezkého, ale mnohdy je to nakonec lepší řešení, než být spolu, už se nemilovat a věčně hádat. Zařaazuji do výběru na Téma Týdne.  :)

9 DadaRac DadaRac | 10. června 2018 v 23:00 | Reagovat

[8]: Moc děkuji

10 Lux Lux | Web | 11. června 2018 v 22:00 | Reagovat

Je to samozřejmě těžké, zvlášť pro dítě. Ale tady musí mít rozum primárně rodiče: sednout si s dítětem a probrat to. Bez výčitek, hněvu. Jen tak, aby tomu díte porozumělo. Tady tvoji rodiče nefungovali, promiň. A ano, další tabu je nadávat/urážet druhého před dítětem. Což taky ne každý zvládá.
Já jsem si to zažila, ač relativně nedávno, když už jsem rozum měla - bylo mi asi 16. Byla tam teda komplikace s nemocnou mámou, ale to je jiný příběh. Zato ségra je o 10 let mladší, tady jsem fungovala jako takový štít. Uchraňovala jsem ji před hádkami, ačkoli se naši fakt snažili to před náma neřešit. A tak to má být.
Co se stane ve vztahu dospělých je jejich věc, měli by si to teda vyřešit sami a ne nechat dítě trpět jejich rozhodnutími.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama