"Dobrá a krásná kniha je ta, která plnými hrstmi rozsévá otazníky."  -Jean Cocteau

Představa budoucnosti dětskýma očima?

13. června 2018 v 12:26 | Daniela |  Zajímavá témata
Zdravím všechny čtenáře mého skromného blogu.
Každý to známe. Jako malý jsme mnohokrát leželi v posteli či byli vystaveni otázkám zvědavých dospělých jak si představujeme naši vlastní budoucnost. Většina z nás měla tehdy překrásné sny o tom, že skončíme v případech dívek jako princezny či milující maminky svých jedenácti dětí (prosím toto byla moje představa a k tomu všemu jsem ještě říkala, že je budu vychovávat bez tatínka).
Časem se, ale naše představy nakonec změnili a nabrali trochu na realitě, nemýlím se snad? Kdo z vás ještě přece jenom sní o tom, že se bude prát na divokých vodách po boku pirátského kapitána? Která z vás se ještě před zrcadlem natáčí a zamýšlí nad princeznovskou korunkou? Je to kruté, ale faktem je, že naše fantazie je časem nahrazena realitou a naše představy jsou pomalu ovlivněni okolním světem.

Myslím si, že každé dítě by své představy o budoucnosti mělo mít ovlivněné svojí krásnou bujnou fantazií a nemělo by mu být zakázáno snít o hledání živých dinosaurů či letu do vesmíru. Jenže dnešní svět je k dětem krutý. Mnohokrát jsem měla možnost z dětských úst slyšet, že si přejí aby v budoucnosti nebyli zadlužený bance a nebo aby je jejich životní láska nepodvedla a oni nemuseli řešit rozvod. Jak je možné, že děti v jejichž věku jsme přemýšleli nad tím, že jednoho dne porazíme draka teď přemýšlí nad dospělými věcmi? Kam zmizela ta bujná fantazie, za kterou jsme se všichni tak rádi ukrývali před krutým světem, který nás měl později čekat?
Každé dítě má právo na pohádkový pohled na svět a svoji budoucnost, tak kam to všechno zmizelo? Nemyslím si, že je to tím, že se dětem málo čte. Prosím já jsem příklad toho dítěte, kterému doma nečetli žádné pohádky a přesto jsem s ostatními sněla o princeznovských šatech. Nemyslím si ani, že je to technologií, protože i já jsem zažila časy kdy mě rodiče posadili k televizi či k počítači, protože například nestíhali (nebylo to prosím pravidlem, jenom občas nebyl čas a nedělejte, že vy to neděláte) a přesto jsem si dokázala vždy představit, že místo klacku v ruce držím meč. Tak čím to je, že dnešní děti přemýšlí už o rozvodech, dluzích či smrti tak přirozeně, zatímco mi jsme ani nevěděli co to je?

Možná je to dobou, možná je to výchovou či možná je to okolím. Myslín, že na tuhle otázku nikdy odpověď nenajdeme. Avšak já v duchu doufám, že na světě ještě existuje hodně dětí, které ještě ve druhé třídě sní o objevování nových druhů zvířat či cestování časem, protože si myslím, že těhle dětí je v životě potřeba víc. Fantazie a představivost jsou totiž naší jedinou zbraní proti kruté realitě a proto je důležité aby ji děti měli.


 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hrachajdice hrachajdice | Web | 13. června 2018 v 13:20 | Reagovat

Pod tímhle se podepisuju !

2 Lucka Lucka | E-mail | Web | 13. června 2018 v 15:55 | Reagovat

Vážně jste slyšela děti mluvit o tom, že nechtějí být zadlužení? :-O No pane jo, to si vůbec nedovedu představit, jak bych na takovou poznámku reagovala. Na druhou stranu je fakt, že to slyší od rodičů, dneska je půjčka úplně normální a mnozí vytloukají klín klínem a děti to pochytí, když se o tom doma mluví... Ale stejně se mi víc zamlouvá ta zasněná představa všeho možného i nemožného, tak by to mělo v dětské hlavě vypadat, ta představivost by měla fungovat. :-)

3 DadaRac DadaRac | 13. června 2018 v 19:14 | Reagovat

[2]: Bohužel slyšela a bylo mi v tu dobu velmi smutno...  Ja jsem v jejich věku přemýšlela nad tím jak nakrmit svého imaginarniho koníka a oni přemýšlí už nad tím...  Je strašný jak ta dnešní doba působí i na dětskou představivost

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama